středa 18. června 2008

Tisková konference

Po delší době se opět hlásím s několika novinkami o činnosti Sdružení. Květen a červen byly nad očekávání hektické měsíce, kdy někdy (bohužel více než občas) nebylo jasné, zda je pracovní den nebo víkend. Odehrávalo se totiž dost akcí, na kterých Sdružení nemohlo chybět, navíc jsme naplno spustili informační kampaň pro zákonodárce v Poslanecké sněmovně a aby toho nebylo málo, vymyslel jsem si na červen ještě tiskovou konferenci...:-)
Z akcí, kterých se Sdružení účastnilo, musím připomenout hlavně dvě. Tou první byla Bambiriáda, největší celostátní akce, kde se prezentují sdružení pracující s dětmi a mládeží. Celkem se odehrávala ve 27 městech po celé republice, ale stánek SOS dětských vesniček bylo možné najít v Praze, Karlových Varech a Zlíně. Nejkomplikovanější to bylo v Praze, protože tady byly na stánku lidé z vesničky v Brně-Medlánkách, pro které doprava do Prahy a zpět byla komplikací navíc oproti kolegům z vesniček v Karlových Varech a Chvalčově. Všichni to ale nakonec zvládli skvěle, lidé z Komunity mládeže navíc připravili a následně i předvedli v Praze na Střeleckém ostrově hudebně-taneční show, která sklidila zasloužený potlesk. Všichni, kteří se podíleli na organizaci této akce a jejím hladkém průběhu, zaslouží obrovské poděkování.
Na začátku června pak na to navázal Mezinárodní festival filmů pro děti a mládež ve Zlíně, kterého se Sdružení SOS dětských vesniček účastnilo jako partner soutěže "Moje soukromí. Nekoukat, nešťourat!". V soutěži vyhrály i dvě děti z SOS dětských vesniček, shodou okolností obě ze zahraničí - jedna slečna z Ruska, druhá z Kazachstánu. Nakonec se podařilo včas vyřídit pas jen pro slečnu z SOS dětské vesničky Temirtau z Kazachstánu, která tak mohla přiletět spolu se svou maminkou - pěstounkou na slavnostní vyhlášení výsledků. Ani jedna z nich bohužel nemluvila jinak než rusky, což vedlo k řadě komických situací, protože např. já jsem se rusky učil na základní škole půl roku a navíc před dost dlouhou dobou.. Nakonec se ale všechno zvládlo, byť cesta do Zlína, která trvala čtyři hodiny a během celé té doby jsem musel mlčet, byla pro mě jednou z nejnáročnějších cest, kterou jsem kdy absolvoval..;-) Alyoně, jak se dívka jmenovala, i její mamince se ale pobyt v Praze a Zlíně moc líbil, a to bylo hlavní.
A protože se chystám na konci června na dovolenou, musím si ji zasloužit(...) a na polovinu června jsem proto vymyslel tiskovou konferenci Sdružení. Nakonec proběhla 17. června v hotelu Marriott, který nám laskavě propůjčil své prostory a navíc nám zdarma zajistil i bohaté občerstvení. Ze začátku jsem měl trochu strach, kolik lidí nám přijde, protože v minulosti Sdružení podobné akce prakticky nepořádalo a tak chyběly kontakty na novináře, nebylo stanoveno, co má kdo dělat atd. Nakonec to ale dopadlo na výbornou. Sice jsem si připadal poslední dva dny před tiskovkou jako na telefonní ústředně protože jsem obvolával jednoho novináře ze svého seznamu za druhým, ale nakonec jich přišlo hodně, vypadalo to, že se mi je i podařilo zaujmout tím, co jsme prezentovali, takže ve výsledku jsme s tiskovkou moc spokojení.. Teď ještě jak dopadne mediální monitor.. A jen tak na okraj, občerstvení v Marriottu bylo vážně skvělé..:-)
Díky všem, kteří se podíleli na akcích, které jsem tady připomněl, a díky ochotným a velmi vstřícným zaměstnancům hotelu Marriott za spolupráci při organizaci naší tiskové konference. A díky Vám, že jste to dočetli až sem..;-)